5. a 6. měsíc
Tak moji milí. Zítra to jest 24.2.2008 mi bude půl roku. Letí to letí! Za tu dobu jsem udělala spoustu pokroků a změn. Jinak moje míry jsou podle posledního měření 8,250kg a 68,5cm. Co všechno umím? Pche, toho je! Je se mnou fakt švanda. Tak například se posazuji jako divá (pravda, ještě potřebuju trošku přitáhnout, ale to je malicherný detail..) a strašně mě to baví. Pak teprve mám ten správný rozhled a přehled. Tuhle mě přišel očuchat Čičoun (naše kočka), je fakt vtipná, dostala jsem z ní záchvat smíchu! Taky mě rozesměje když na mě mamka s taťkou dělají různý ksichtíky. A tutovka na rozesmátí je, když taťka předvádí hru na imaginární rumba koule. To je fakt bžunda. :O))
Začínají na mě praktikovat už i nějaký výchovný praktiky. Mňo, zatím jim to trpím, ale to jsou jen začátky, příště uvidí... Tak například po mně chtějí abych usínala sama v postýlce a ve stejnou dobu. To je drzost, co?! No jak říkám, někdy jim to trpím a někdy se umím ozvat, že takhle teda fakt ne...
No a tuhle o víkendu! Myslela jsem, že mě trefí šlak. Místo poledního mlíčka se do mě snažili nacpat něco oranžovýho a nechutnýho na lžičce. Jako, nedělám si legraci, fakt se mi z toho zvedal kýbl... Ale děsně se ti dva snažili, tak něco jsem i spolkla, kdo se na ně měl dívat. Taky jsem pak dostala svoje milovaný mlíčko, tak měli štěstí. Problém je ten, že od tý doby se ten blivajz do mě snaží narvat denně. S tím jsem nepočítala... Dokonce jsem zaslechla, že se do mě budou snažit narvat i nějaký další blivajz, tak jsem dneska mamku poprskala, aby jako věděla, co si o tom myslím.
Pak na mě chystají ještě nějaký galeje v bazénu za dva týdny. Kvůli tomu si ani nemůžu dopřát krásný teploučký vany a cachtaj mě ve vlažný vodě. Mají štěstí, že mě to koupání baví a cákám jako o život, tak mi zima vůbec není. Asi budu mít ráda vodu stejně jako mamka. Ale vidíte, co všechno musí takový malý mimino vytrpět?
Taky už mám naušničky. No mučírna středověká, co Vám mám povídat, ale nejsem žádná trasořitka a byla jsem statečná. Už jsem kočka a mám vybraný i nějaký pěkný naušnice, když už mám být parádnice, tak ať nějak vypadám.
Večer s mamkou taky cvičíme sedání a koulení, to je docela príma. Už to zvládám skoro sama. A vůbec když můžu řádit, to je moje. Mamka mi říká pak :"Červisko." Nechápu, proč mi dali jméno, když na mě furt povykují: "Šmudlíku, Bublino, Broučku, Šmudliny..." Kdo se v tom má vyznat.
Co jinak? Zuby? Dejte pokoj, ještě to tak... Ale jinak se máme všichni moc príma. Za chvilku se nebudu moci ani vejít do kočárku, jak rostu. Takže se máme moc hezky a i když na mě ti moji dva páprdové zkoušejí svoje fígle, mám je moc ráda. Snažím se na ně usmívat hodně často, když se furt tak snaží.
No a Vy se všichni mějte taky moc hezky a já se zase ozvu. Čus a nazdar, Vaše Natálka.
:o))